Čaroděj
29. 12. 2006
Poesie je kuřecí krev
bublající v kotlíku nad ohněm
z beznaděje.
A v hlavě zní zaříkání básníka,
čaroděje.
To on ji nabírá do papírových džbánů,
jehlou ji vstříkává
pod kůru mrtvých stromů,
v dlaních kostlivců rozkvétají
nefritové verše.
Včely, opilé meskalinem těch květů,
se řítí na svých harlejích
v protisměru,
do jiných světů.
Barevné konfety emocí,
tryskající z jejich myslí,
dopadají na strnulé duše nevěřících.
Mrtvoly ožívají v záplavě citu,
žhnoucí jiskry v jejich srdcích
podpalují další ohně
pod kotlíky se studenou kuřecí krví,
začíná vřít, rodí se nový básník....
.....čaroděj.
bublající v kotlíku nad ohněm
z beznaděje.
A v hlavě zní zaříkání básníka,
čaroděje.
To on ji nabírá do papírových džbánů,
jehlou ji vstříkává
pod kůru mrtvých stromů,
v dlaních kostlivců rozkvétají
nefritové verše.
Včely, opilé meskalinem těch květů,
se řítí na svých harlejích
v protisměru,
do jiných světů.
Barevné konfety emocí,
tryskající z jejich myslí,
dopadají na strnulé duše nevěřících.
Mrtvoly ožívají v záplavě citu,
žhnoucí jiskry v jejich srdcích
podpalují další ohně
pod kotlíky se studenou kuřecí krví,
začíná vřít, rodí se nový básník....
.....čaroděj.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář