Azazel
7. 12. 2006
Na nebi plném ocelových drátů,
jak zlatý pyrit v lasulitu,
září rybí oči.
Horký déšť spláchl klaunův úsměv
a jeho tvář,
abstraktní obraz,
se vlévá do žil.
Anděl ztratil svatozář,
či snad propil.....?
Křídla má zlámaná,
svázaná do špagátů,
hlavu si podpírá
kostnatou dlaní,
z mlhové číše upíjí
odvar ze šalamounku.
Černý nápis na bílém náhrobku věrnosti
hlásá: In pace reqistat
a šepot z marijánkových lánů
zní v uších: "Má smysl ještě lhát?"
jak zlatý pyrit v lasulitu,
září rybí oči.
Horký déšť spláchl klaunův úsměv
a jeho tvář,
abstraktní obraz,
se vlévá do žil.
Anděl ztratil svatozář,
či snad propil.....?
Křídla má zlámaná,
svázaná do špagátů,
hlavu si podpírá
kostnatou dlaní,
z mlhové číše upíjí
odvar ze šalamounku.
Černý nápis na bílém náhrobku věrnosti
hlásá: In pace reqistat
a šepot z marijánkových lánů
zní v uších: "Má smysl ještě lhát?"
Azazel v mém zrcadle
mi poslal sametově
černý
polibek.
mi poslal sametově
černý
polibek.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář